Skupina REDSTONE připravuje novou městkou čtvrť. Aktuálně probíhají demolice.

02. března 2022 | Zpět na výpis

„Chceme oživit další kus Olomouce, kam dosud neměla šanci vkročit drtivá většina obyvatel města,“ řekl majitel skupiny Richard Morávek. Ten před časem nedaleko odtud vzkřísil zničený areál bývalé chemičky Milo, kde postavil obchodní a společenské centrum Galerie Šantovka a na sousedních pozemcích plánuje nebo již staví další projekty.

 

Během příštích měsíců zmizí z lokality nazývané Nová Velkomoravská 35 budov, které jsou již léta ve špatném technickém stavu. Předpokládaný objem betonu a suti, který po objektech ve finále zůstane, je 65 000 m³. „Veškerý stavební odpad chceme recyklovat a opětovně využit, což je v době nedostatku nerostných surovin vhodný přístup v rámci cirkulární ekonomiky. Odlehčíme tím také dopravě v Olomouci, kdy by ze stavby muselo odjet přes 4 000 nákladních vozidel, které by vozily materiál na skládku a zatěžovaly naše okolí emisemi CO²,“ vysvětlil Matěj Smětal z firmy Smětal Silack, která demoliční práce provádí.

 

Současně s čištěním areálu a jeho přípravou pro novou výstavbu vzniká koncepční studie území, která by měla navrhnout jeho základní členění a funkce. Východiskem je v Olomouci osvědčený urbanistický koncept blokové zástavby. Studie, která by měla být hotová letos na podzim, počítá v lokalitě především s bydlením. Skupina Redstone též zvažuje na Velkomoravské umístit multifunkční halu pro sport a kulturu, s návrhem spolupráce na tomto záměru již oslovila město Olomouc. Redstone má v úmyslu halu vyprojektovat, postavit a provozovat, od samospráv požaduje příspěvek na provoz. Nejvhodnější model spolupráce soukromého a veřejného sektoru v současnosti hledají právníci a ekonomové. Zda se řešení podaří najít, by se mělo ukázat ještě během letošního roku.

 

Z historie areálu
Areál vznikl jako vojenská kasárna již v roce 1880. Z vojenského hlediska však nepředstavoval žádné strategicky významné místo, a i proto v průběhu let měnil své užívání – od kasáren, přes vojenské sklady, cvičiště až po vojenskou záložní nemocnici. Po 2. světové válce se část kasáren s nemocnicí přestavěla na opravárenský areál, který se specializoval na tanky a bojová vozidla pěchoty. Po sovětské okupaci se zaměřil i na ženijní techniku. Statut opravárenského armádního podniku mu zůstal i po roce 1989, vzhledem k zeštíhlení české armády a snížení objemu zakázek však postupně ztrácel na významu a v roce 2010 jej armáda jako nadbytečný
nabídla k prodeji. V posledním desetiletí vyhledávali lokalitu sprejeři a tvůrci graffiti a v objektech se zabydleli i lidé bez domova.

 

Významným historickým momentem, kdy mohla lokalita dostat šanci zapojit se do městského života, byl rok 1919. „To bylo v době, kdy se slučovala předměstí s centrem a došlo ke vzniku velkoměsta (tzv. “Velký Olomouc“). Přesně před 100 lety začaly práce a přípravy na plánech pod vedením profesora Ladislava Skřivánka z VŠUP,“ říká urbanista Vilém Švec. Urbanistický koncept v územním plánu navrhoval, aby zde místo vojenského areálu vznikla průmyslová čtvrť s šachovnicovým roštem ulic, náměstím a obytnou zónou. Plán však neuspěl u úřadů v Praze a nepostoupil k realizaci.